Naučná stezka

     Naučná stezka upomíná na dlouhou hornickou historii oblasti, která upadla v průběhu minulého století ve velké zapomnění. Díky stezce je tak možno znovuobjevit toto rozsáhlé dílo, které leží na trase Tábor-Horky-Větrovy. Největšího rozmachu nabylo dolování v 16. století, otevřeno bylo několik šachet a v letech 1549-92 byla vybudována odvodňovací štola dlouhá 1800 m, končící nad čelkovickými lázněmi. Vznik lázní pak souvisí právě se stříbrnými doly – využívaly totiž vodu z ústí štoly sv. Jana Nepomuckého. Voda byla přiváděna dřevěným potrubím.

Stezka a způsob jejího značení má připomenout, že důlní činnost k Táboru neodmyslitelně patřila a že tyto doly byly dokonce v jistém časovém období majetkem města Tábora. Vždyť se také Tábor kdysi nazýval „Královské horní město Tábor“. Vzniká samozřejmě otázka, proč došlo k zániku dolování stříbra na jih od Tábora, když většina pramenů uvádí, že výskyt stříbra byl poměrně hojný. Prvotně to souviselo s velkou hloubkou, kde se stříbro nacházelo (i přes 150 m), na rozdíl od mnoha českých kutišť. Druhým problémem, navázaným právě na velkou hloubku těžby, byla vnikající voda. Nároky na odvodnění byly až příliš veliké, jak se časem ukázalo, a tak dolování časem skomíralo, až došlo k jeho zániku lokalitě.

Samotná stezka je dlouhá 3500 m, má převýšení 105 m a má 8 zastavení, každé s naučnou tabulí, kde návštěvníci naleznou texty, fotky a také např. GPS polohu. Je také výhodné, že se stezka dá projít jak nahoru od Lužnice ze směru z Tábora, tak i od Hýlačky ze směru z Větrov, přičemž druhá varianta je lehčí, jde se spíše z kopce. Ostatně, ke stezce se dá velmi dobře dostat linkami MHD č. 30, 60 a 61.

JEDNOTLIVÁ ZASTAVENÍ STEZKY:

1. Hotel Lázně
 
 

Naučná stezka připomíná důlní činnost v okolí Tábora. Nejstarší zprávy o dolování pocházejí ze 13. století, z doby, kdy ještě nestál Tábor, ale jeho předchůdce Hradiště. Největšího rozmachu nabylo dolování stříbra v 16. století. Bylo otevřeno několik šachet, s jejichž pozůstatky se potkáte na této naučné stezce. V letech 1549 – 1592 byla nákladem 30.000 zlatých vybudována odvodňovací dědičná štola s délkou 900 sáhů (1800 metrů), která končí právě zde, poblíž čelkovických lázní a nese jméno Sv. Jana Nepomuckého. Vytavené stříbro se vozilo nejdříve do pražské mincovny a od roku 1570 do Českých Budějovic. Následně zřejmě vzniká osada Horky. Během následujícího století došlo k několika útlumům dobývání stříbra, které bylo zaviněno objevením stříbra v Americe a také třicetiletou válkou. V 18. století dochází k novému obnovení kutání stříbra a v roce 1833 se vytvořil „Cech stříbrných dolů Sv. Trojice v Táboře“. Těžká finanční situace, do které se dostala Habsburská monarchie se odrazila v fungování horeckého podniku a společně s nedostatečnou mechanizací pro odčepávání vody již jen zpečetila truchlivý osud stříbrných dolů. Hornické práce po více jak šesti stoletích dnes upomíná vytékající pramen ze štoly Sv. Jana Nepomuckého, dvě haldy, ke kterým dojdete a zřícenina šachetní budovy. A celý tento dobývací prostor můžete dobře shlédnout z rozhledny Hýlačka na Větrovech.
2. Štola sv. Jana Nepomuckého
Nacházíte se u zachovaného ústí odvodňovací štoly Sv. Jana Nepomuckého s vytékajícím pramenem a dvěma vývěry, který zapříčinil vznik blízkého hotelu Lázně v 19. století ,kdy byla voda díky svému léčebnému účinku využívána. Spád samotné štoly se pohyboval od 0,25 metru do 1 metru na 100 metrů délky štoly. Samotná délka celé štoly, která odvodňovala šachty Sv. Kryštof, Sv. Barbora, Vinný sklep (Březová šachta) a šachtu Nová na Horkách je 1800 metrů.V registru důlních děl je označeno číslem 7856.
3. Šachta Vinný sklep
„Šachta Barbora v Horkách“ s identifikačním číslem důlního díla 7858 byla v provozu do roku 1873, šachta komunikovala se šachtou Sv. Jana Nepomockého a dosáhla hloubky 53 metrů. Ústí již dnes není v terénu patrné.
4. Šachta Nová v Horkách
Halda v zastavěné části obce Horky poblíž vyhlídky, kde leželo hlavní důlní dílo „Šachta Vinný sklep“ s identifikační číslem důlního díla 7859. Také tato šachta byla napojena na odvodňovací systém štoly Sv. Jana Nepomuckého a byla hluboká 80 metrů. Ústí v terénu není patrné a halda je 3 metry vysoká s velikostí 30 x 20 metrů, báňský provoz byl ukončen roku 1873.
5. Polní historická cesta
Důlní dílo „Šachta Nová v Horkách“ hluboká 155 metrů, otevřené ústí jámy se nachází v zbořeništi důlní budovy, která složila i jako cechovní dům. V místě byla stavba, ve které byl umístěn žentour, jakožto mechanizační prvek této těžní jámy. Hlušina byla vyvážena přes cestu a její zbytky jsou patrné jako zvýšení terénu.. Dnes je to nejmarkantnější důkaz důlní činnosti v celé oblasti.Důlní dílo má identifikační číslo 7860.
6. Vyhlídka Větrovy
Nacházíte se v místě horní části dobývacího prostoru – konce tereziánské štoly. Podle důlních map končila zhruba v prostoru kaple sv. Trojice, což je následující zastavení vzdálené 100 metrů od této tabule. Poblíž této kaple se nacházel vstup do vyvážecí štoly a v tomto místě byla také halda hlušiny, která byla rozvezena. Toto místo se ještě dnes nazývá „Na haldě“.
7. Kaple sv. Trojice
Kaple je zasvěcena svaté Trojici, byla postavena 1892 a její název se kryje s názvem Cechu stříbrných dolů Sv. Trojice a byla postavena péčí tehdejších občanů Větrov na počest Všeobecné zemské výstavy v Praze roku 1891 a zároveň její tehdejší význam spočíval v odvrácení povodňových nebezpečí, které v 19. století měly četný výskyt.Tyto údaje jsou zaznamenány na zvonu.
8. Rozhledna Svobody Hýlačka
Právě Vás „Naučná stříbrná stezka“ dovedla k nejvyššímu bodu ve výšce 525 metrůn.m. k a Rozhledně svobody Hýlačka a díky její osmnáctimetrové výšce máte nádherný rozhled na celý rudní revír Tábor – Horky – Větrovy a zároveň i na celé široké okolí. Naučná stezka připomíná důlní činnost v okolí Tábora.