Historie

NEJSTARŠÍ HISTORIE VĚTROV

Pohlédneme-li z ochozu věže Kotnov, patřící k táborskému hradu jižním směrem, uvidíme krásný svah, jehož úpatí začíná u řeky Lužnice v nadmořské výšce 389 metrů. Svah pokračuje až ke kótě 525 m n.m. Zde se nalézá obec Větrovy se svou dnešní rozhlednou Svobody Hýlačka. Můžeme říci, že o tuto krásnou oblast, o které píšeme, byl po mnoho staletí velký zájem. Mohutný hrad (dnešní Kotnov) a pokus o založení královského města Tábor, jistě souvisel s nálezy stříbra a polymetalických rud na tomto kopci. Patrná naleziště na výchozech těchto rud však musela být známa již v předslovanské době, avšak prvotní písemnou zprávu o těžbě drahých kovů v okolí Sezimova Ústí nalezneme v listině krále Přemysla Otakara II. pro jihlavské horníky, jež je datována z ledna roku 1272. Mocenská a majetková rivalita mezi králem Přemyslem Otakarem II. a rodem Vítkovců, jimž Sezimovo Ústí patřilo, a nakonec i smrt krále, tehdy vedla k poklesu zájmu o těžbu stříbra. Jak uvidíme dále, jen dočasně.

Horní část tohoto svahu spolu se vsí Radimovice patřila pražským biskupům a od 26. července roku 1307 pánům z Rožmberka. Tomuto rodu se oblast velmi hodila k panství příběnickému, které také měli ve své správě. Je také zajímavé, že v roce 1459 se v této oblasti angažovali kutnohorští měšťané Ondřej a Řehoř Načeradští, kteří jistě tušili zásoby stříbrných rud. Změna nastala rokem 1507. Naše obec se octla v panství Želečském a tato změna proběhla za Viléma z Rožmberka. Oblast doznává rozmachu v letech 1549-1572, kdy je nákladem 30.000 zlatých vybudována pro horecké doly velkolepá odvodňovací štola sv. Jana Nepomuckého. A právě v této době při dolech vzniká osada zvaná dnes Horky a na starých překreslovaných důlních mapách je patrná i osada WIETROW (naše dnešní obec Větrovy). Doba za třicetileté války a po ní znamenala pro oblast velkou ránu a jen těžko a dlouho se vzpamatovávala. Rokem 1740 přichází na Táborsko bavorské a francouzské vojsko a za 4 roky Prusové. Tyto události znamenaly pro lid našeho kraje zvětšení bídy, násilí a trápení.

Roku 1737 je v Malšicích znovuzřízena fara a Větrovy jsou přifařeny k malšickému kostelu, kde probíhaly všechny sňatky, křty, pohřby a další obřady. Správní reforma za vlády Marie Terezie v roce 1751 ruší kraj Bechyňský a vzniká kraj Táborský. Podle tereziánského katastru patřilo k želečskému panství 28 obcí a osad, mimo jiné i Větrovy. Pod Lobkowiczkou správou zůstalo želečské panství až do roku 1879, kdy přešlo na Jana Harracha zasnoubeného s Marií Lobkowiczovou. Ta dostala panství věnem, avšak záhy, jako 24-letá zemřela. Syn Jana Harracha, Otto, značnou část želečského panství rozprodal, ještě dodnes se však mezi lidmi říká, že ho prohýřil a prohrál v kartách. Pokud život poddaných a chudiny byl od narození až do smrti provázen nedostatkem a strádáním, pak léta 1771-1773 byla na Táborsku léty neúrody, hladu a moru. Na kost vyhublí lidé se nemohli dočkat žní a hnáni trýznivým hladem řezali ještě nedozrálé obilné klasy, na chléb mleli oves a živili se kopřivami, lebedou a šťovíkem.

Z této potravy dostávali zimnici. V příštím roce již umírali jako mouchy, leckde mimo domov a na místě, kde byli nalezeni, byli i pohřbíváni. Ti nejchudší utíkali z vesnic do města, kde ale nebylo lépe. V příštím roce se přidružil i úhyn dobytka a velké krupobití. Trvalo dlouho, než se lid z pohrom alespoň trochu sebral a zotavil. V roce 1784 bylo celé povodí Vltavy postiženo ohromnou povodní. Rokem 1850 je Želečské panství jako správní jednotka zrušeno a Radimovice se spojují s nedalekými Větrovy, které se stávají radimovickou osadou. Spojení Radimovic a Větrov pokračovalo až do roku 1960, kdy se Větrovy spojily s obcí Horky.

MODERNÍ HISTORIE VĚTROV V DATECH

1888 – Byla vybudována přes osadu Větrovy okresní silnice, díky které vzniklo výhodné spojení osady s městem Tábor.
1890 – 5. a 6. záři postihla Táborský kraj povodeň. Tímto dnem začala celonárodní katastrofa.
1891 – 9. června po třetí hodině odpoledne se přehnala ohromná bouře s krupobitím. Celá úroda na větrovských polích byla poničena. Nejvíce byla úroda postižena na Hýlačkách. Vítr byl tak silný, že odnesl krov i střechu na domě č.p. 17, kde Lucie a Barbora Černá právě strojily mrtvolu Marie Černé den předtím zemřelé a jen zázrakem přežily.
1891 – 20. září za 200 zlatých začala stavba kaple sv. Trojice na Větrovech.

1891 – Na jubilejní výstavě v Praze byly zakoupeny zvony pro Radimovice i větrovskou kapli. Jediný ze všech obyvatel, který nepřispěl na zvony, byl Jan Smrž.
1893 – Pořízena starší hasičská stříkačka pro Větrovy.

1903 – Tohoto roku začala stavba elektrické dráhy okolo naší osady, vedoucí z Tábora do Bechyně, kterou realizoval Dr. František Křižík.
1913 – Vystavěny na Větrovech novostavby, Lenger č.p. 34, Šimek č.p. 35, V. Máslo č.p. 37. V srpnu tohoto roku byly kolem Tábora pořádány velké císařské manévry, jaké předtím nebyly viděny. Většina větrovského obyvatelstva viděla poprvé v životě dělo, polní kuchyni, polní telefon a letadlo.

1914 – Dne 26. července vypovědělo Rakousko- Uhersko Srbsku válku. Mobilizace se na Větrovech týkala 21 mužů.
1918 – Konec války byl i konec Rakouska-Uherska, Větrovy v té době mají 40 domů. Za vznik Československého státu bojovali i naši legionáři z Větrov: Josef Páša, František Hron František Kozojed a Augustin Máslo. Ve válce padlo pět našich občanů: František Kabeš, Josef Kavrza, Josef Hála, Vojtěch Veselý a Josef Vondráček. Následkem zranění a válečných útrap pak doma zemřeli: Jan Švadlena a p. Hnojna.

1919 – Dne 15. června se větrovští osadníci zúčastnili obecních voleb v Radimovicích. Starostou byl zvolen náš občan Antonín Lenger. Zvolené zastupitelstvo pracovalo až do dne 23. listopadu 1923. Též v listopadu byl podán návrh na osamostatnění Větrov, nebyl však odsouhlasen.
1920 – Tohoto roku byla Klubem československých turistů s odbočkou v Táboře u nás Na Hýlačkách postavena rozhledna Svobody Hýlačka.
1921 – Větrovy a Horky postavily společný hřbitov na území obce Horky, na kterém každé popisné číslo z obou obcí odpracovalo určitý počet hodin jako vykoupení místa pro hroby.
1923 – Znovu v obecním zastupitelstvu obce Radimovic jednáno o oddělení Větrov a opět neúspěšně.
1927 – Větrovští obyvatelé se dožadují elektrifikace, obrátili se až k Zemské správní komisi v Praze. Byl to úspěšný krok a byla zaslána přihláška Lužnickému elektrárenskému svazu.
1928 – Dne 28. ledna se stala politováníhodná nehoda, Antonínu Tůmovi z č. p. 36 na Větrovech. Večer toho dne čistil revolver, jeho mladá žena, rozená Kalmusová, přihlížela této práci, pojednou vyšla rána a kule z revolveru, v němž byla neopatrností zapomenuta jedna nábojnice, zasáhla Tůmovou do prsou. Ta se skácela a zakrátko, když přijel obvodní lékař p. Dr. Procházka, zemřela. Pro ovdovělého Tůmu byla nehoda tato zvlášť tragická, neboť byl teprve šest týdnů ženat.
1929 – V lednu tohoto roku rozpoutala se tuhá zima. Napadlo spousta sněhu a mrazy dostoupily nebývalé síly, místy až kolem 40oC. Koroptve a zajíci i za bílého dne šli k samému obydlí lidskému a hledali potravu. A sníh ležel až do konce března. Stromy u silnic a v zahradách, zvláště v údolí, úplně zmrzly a mnoho jich bylo zvěří ohlodáno tak, až uschly.
1929 – 4. července toho roku po páté hodině odpolední přišla velká bouře, ze střech sházela mnoho tašek a v lesích bylo zpřelámáno a vyvráceno spousty kmenů. Tímto dnem však katastrofa nebyla dovršena.
1929 – Pokračováním katastrof bylo, když se 25. července po poledni přihnala bouře další s krupobitím a bylo poničeno obilí, zvláště pak v Hýlačkách.
1930 – Tento rok byl opakem roku předchozího. Nastalo velké sucho a mnoho se rozmnožili hlodavci, že bylo nutno je ničit chemickými přípravky. Též otrávená pšenice vyrobená u materialistů (dřívější pojem pro drogisty) se sypala do děr, avšak to všechno málo pomáhalo. Šel-li při orbě jetele za oráčem ještě jeden člověk, lehko za půl dne až sto hrabošů zabil.
1931 – Na Větrovech byla natřena věž rozhledny Svobody Hýlačka a opravena kaple sv. Trojice.

1933 – Tohoto roku byla projektována stavba nového mostu přes řeku Lužnici (Švehlův most). Okresní úřad žádal obce ležící na naší straně, aby na stavbu finančně přispěly, a bylo poskytnuto 15.000 Kč. Obnos ten byl opatřen prodejem obecního pozemku v Koldovce (místní část poblíž Větrov).
1937 – Firmou ŠKODA a.s. v Plzni, firmou KŘIŽÍK A CHAUMLOIR a.s. byla provedena oprava trolejového vedení železniční tratě Tábor-Bechyně a postaveny železné stožáry, které nahradily původní dřevěné. Na Větrovech postavena další nová obydlí. 1938 – Dochází ke změně vedení obce (Radimovic) a po dosavadním starostovi Antonínu Lengerovi z Větrov, č.p. 34 byl zvolen starostou Josef Jahoda z Radimovic, který zastával tuto funkci až do roku 1946.
1938 – Dne 26. prosince toho roku se v hostinci Antonína Lengera uskutečnila ustavující schůze Hasičského sboru ve Větrovech. 1939 – Ztráta samostatnosti a německá okupace.
1939-1945 – 10 větrovských občanů bylo odvlečeno do říše na nucené práce
1942 – 23. března bylo nařízena konfiskace a sejmutí zvonu z kaple sv. Trojice a došlo k jeho předání do sběrny starých kovů, kde měl být roztaven a použit pro válečné účely. Tento proces byl obvyklý, zvonovina se používala pro dělové hlavně. Zvon však byl skryt a na jeho roztavení nedošlo. Kdo se o to zasloužil, není dodnes známo. Podobné štěstí však neměla obec Radimovice, jejíž dva zvony byly roztaveny.
1944 – Ve dnech 18.-26. září zřizovala německá armáda v rozhledně Svobody Hýlačce telefon, který měl sloužit pro pozorovací službu Wehrmachtu.
1945 – 10. ledna začala přestavba rozhledny pro vojenské účely německé armády. Došlo k sejmutí vrchní části rozhledny a byla nahrazena skleněnou kupolí. Ještě téhož roku následovaly dva hloubkové nálety. První nálet proběhl dne 24. dubna v 10:00 dopoledne v síle dvanácti strojů. Na Větrovech byl jejich přílet pozorován ve směru od Hnojné Lhotky, poté se stroje stočily na Tábor. Nálet trval 15 minut a vyžádal si 27 obětí v kasárnách 305. dělostřeleckého pluku, který byl obsazen Němci. Zasaženo bylo také táborské nádraží a německý autopark na Horkách. Jedná se o prostor za dnešní lesní restaurací Pintovka.
1945 – Druhý hloubkový nálet následoval dne 29. dubna v 13:45 hodin s délkou trvání deseti minut a zasažena byla topírna a obytné domky na Blanickém předměstí, přitom byly dvě osoby zabity. Oba nálety byly pozorovány větrovskými občany.

1945 – Dne 5. května útěk německé armády směr Písek a nastal dlouho očekávaný konec 2. světové války. Dne 13. května přijela do osady Větrovy kolona Rudé armády a zde se ruští vojáci ubytovali. V druhé polovině roku byl také slavnostně navrácen zvon do kaple sv. Trojice a ta byla znovu vysvěcena.

1945-47 – Na Větrovech bylo pořádáno mnoho lidových slavností a zábav, často spontánního charakteru, především z radosti z ukončení války. Přestože to nebyly roky hojnosti, občané se cítili velmi svobodní.

Od 1949 – Probíhala kolektivizace zemědělství a bylo založeno JZD Větrovy. Jako samostatně hospodařící rolník se udržel jako jediný pan Mašek a jeho rodina, kteří se přistěhovali v roce 1966.

1950 – Bylo provedeno sčítání lidu.
1960-72 – Osada Větrovy připojena k obci Horky.
1965 – Zprovozněna autobusová linka městské dopravy ČSAD, zároveň zbudována autobusová zastávka v severozápadní části obce jako konečná stanice. Původně měla městská linka končit v obci Horky, díky iniciativě pana Rudolfa Šimka však byla linka prodloužena až na Větrovy.

1972 – Územní reorganizací bylo vytvořeno 14 příměstských oblastí města Tábora, tato změna se týkala obcí Horky i Větrovy a od té doby jsme součástí Tábora.
1972 – Založení neformálního sdružení Větrostav, které napomohlo celkové rekonstrukci v obci – vodovod, vodojem, trubní rozvody, kanalizace, čistírna odpadních vod, silniční komunikace, činnost zahájena za předsednictví pana Antonína Krále st.

1972 – Proběhlo hloubení studní, výstavba vodovodního řádu a výstavba kanalizace.
1977-1981 – Dostavba vodovodního řádu, výstavba kanalizace, biologického septiku a biologického rybníka (před lesem za silnicí na obec Slapy), došlo i na provedení odlehčovacího potrubí za pomocí 30 cm betonových trubek. Rozšíření sportovního areálu.

1981-1986 – Výstavba silnic a chodníků v celé obci Větrovy.

1986-1989 – Dostavba silnic, mimo jiné i u rozhledny Svobody Hýlačka.

1986-1990 – Výstavba sportovního areálu, dětského hřiště, provedeny parkové úpravy a výsadba zeleně v celé obci.
1987 – Generální oprava kaple včetně instalace nové měděné střechy.

1988 – Vypracovány architektonické podklady rozvoje Větrov od Ing. Arch. Loose.
2005 – Větrovy přepojeny na centrální vodárenský rozvod, takže dnes občané spotřebovávají vodu, která je až z římovského zdroje.
2007 – Pořízení nového chodníku směrem od autobusové zastávky k sportovnímu areálu.
2008 – Další oprava kaple, pořízení nového dětského hřiště v lesoparku, oprava víceúčelového hřiště a tenisového areálu.
2009 – Instalace automatického zvonění v kapli sv. Trojice, generální oprava veřejného osvětlení,
2009 – Rada města Tábora schválila zahájení přípravných prací na cyklostezce Větrovy-Horky a na Naučné stříbrné stezce Tábor-Horky-Větrovy.

…. novější historie bude brzy přidána.